Nacházíte se zde: Úvod » Novinky » Zápisky z USA – 8. díl - Cesta kolem USA za 35 dní

Zápisky z USA – 8. díl - Cesta kolem USA za 35 dní

Pravidelně jsme vás posledních několik týdnů informovali, formou těchto zápisků, o obchodní cestě zakladatele a ředitele Swardmana, Tomáše Šeny po Spojených státech amerických. Přinášíme vám poslední, 8. díl. Budeme rádi, když se s námi podělíte o své dojmy.

Zbytek dopoledne si dávám procházku po pláži ve čtvrti Hollywood. V baru pak chvíli koukám na Wimbledon, zrovna hraje Berdych s Federerem. Odpoledne jedu na Miami Beach v samém srdci města a musím říct, že dámy se zde opalující nebo se spíše jen promenádující, byly velmi zajímavé pro své tělesné disproporce. Představte si pod tím co je libo… Škoda, že mi ostych nedovolil ty tvary fotit. Trošku jsem si to prošel, udělal pár fotek a puchýřů na nohách.

Večer se přesouvám do nového ubytování blízko večerní hospody. Na Floridě je malinko specifické vnímání času a vzdálenosti:
„tady“ znamená cca 15 minut autem = cca 30 km
„blízko“ je cca 30 minut autem = 60 km
„trošku dál“ je cca 45 minut autem a
„není při ruce“ cca 60 minut autem…

I když na mapě to vypadá, že je všechno „tady“, realita je jiná. Ubytuju se a vyrážím na pivko. Konečně po měsíci mluvím s někým naživo česky. Zajímavá partička, je vidět, že se spolu znají již dlouho. Dáme pár piv a vracím se k domovům.

Další den už jenom relaxuju a nikam nespěchám. Je sobota a jsem pozvaný na kávu ke Zdence, jež má českoněmeckou rodinku. Nabídli mi, že si u nich můžu uskladnit sekačky. Je to úleva, trošku jsem měl obavy, co s nimi budu dělat. Posílat zpět do Čech by nedávalo smysl.

Odpoledne se vrhám do spárů největšího outletového centra, co jsem kdy viděl (Sawgrass Mills). Přizemní budova velikosti Prahy 1 plus okolní parkovišti pro půl Miami. Udělal jsem chybu. Když jsem parkoval a vcházel do centra, telefonoval jsem. Tím pádem jsem se nesoustředil, a ukázalo se, že vzhledem ke složitosti budovy, nemohu po pár hodinách najít správný východ a ani nevím, v jakém patře garáží jsem zaparkoval… Mou zoufalost dokresluje to, že jsem se snížil k tomu vzít si na pomoc mapu centra. Po šesti hodinách nakupování a bloudění jsem byl zralý na kapačky.

Nocuju zase na novém místě. Chtěl jsem vyzkoušet co nejvíc ubytování, abych měl srovnání. Tentokrát byla hostitelkou Němka Jenny, která také žije mnoho let na Floridě. Všem tady vyhovuje to teplo. Přitom vyjdou z vychlazeného domu, vychlazeným autem jedou do vychlazené kanceláře a přes vychlazenou hospodu a obchod zase do vychlazeného domova. Ale to teplo, to tady milujeme…

V neděli jsem si přispal, stejně pršelo. Po obědě jsem si vyrazil s Hankou, českou au-pair, na kus řeči do baru Office, takže takový home office. Skoro každý osud na Floridě je perla. Je neuvěřitelné, jaké vlny osudu ty lidi dostaly právě sem. Dnes mě čeká poslední noc v USA. Ještě večer vyzvedávám na letišti Jitku s rodinkou vracející se z Česka. Ta mi pomohla sehnat uskladnění sekaček.

Noc v hotelu Biba byla skvělá v tom smyslu, že vše bylo tak, jak bych si představoval. Starý motel z 60. let, kompletně dobově zrekonstruovaný s atmosférou a vše bylo čisté a fungovalo.

Poslední, 33. den, na Floridě trávím na pláží ve West Palm Beach. Jitka se svými dětmi šla se mnou a nakonec mě pozvala i na oběd. Po třetí hodině už ale likviduji poslední krámy z auta a vyrážím směr letiště. Vrácení auta skoro v pohodě, až na to, že mi nebyli schopní vystavit účet, protože jejich systém umí maximálně 28denní nájmy… Nakonec jim říkám, když už se všichni lidé z přepážek sešli nad mou smlouvu, že nemohu čekat, že mi letí letadlo. Tak mi navrhli, že mi to pošlou mailem. O dvě hodiny později se skutečně stalo. Sláva!

Abych nějak zabezpečil svůj nový kufr, nechal jsem ho obalit folií. Ještě, že jsem to udělal. Chlapík ho vzal a hodil na váhu a říká: „Pane, kufr váží 53 liber, limit je 50, budete u odbavení zbytečně platit.“ Říkám si, že to nějak projde. Ale bylo vidět, že se pán vyzná, tak mi to nedalo a kufr jsem otevřel. Moc skladně jsem nebalil, takže tam bylo všechno naházené, včetně mokrých plavek. Netušil jsem, kolik toho musím vyndat, abych se dostal o 3 libry níž. Pak jsem si vzpomněl na své prestižky. Vyndal jsem je, dal na váhu, a hele…3 libry. Uff. Zavírám kufr, který má teď přesně 50 liber a balím znovu do folie. Obouvám si prestižky a lehké boty dávám do baťohu. Odbavení v pohodě.

Letadlo přijelo ke gatu pozdě a navíc mělo poruchu na dveřích, takže zase hodina zpoždění. Tentokrát mi to ale nevadilo, protože jsem letěl přes New York, kde jsem měl 20 hodin na přestup. A vidět Miami v noci bylo možná ještě lepší, než ve dne. Vypadalo to, jako by zrovna byly na ulicích Vánoce.

Hodinu po půlnoci přistávám na letišti JFK v New Yorku. Pěšky přecházím z terminálu 2 na terminál 1 s polstrovanými sedačkami a dávám si 3hodinovou siestu v sedě. Na nohách jsem měl pořád puchýře, tak jsem nechtěl už nikde chodit po městě. Trávím čas mezi terminály. Prokládám to jídlem a klimbáním. Celkem jsem se za ten den na osmi terminálovém letišti zorientoval, takže kdyby někdo potřeboval poradit…

Odlet v deset večer byl podle plánu. Sice jsme půl hodiny pojížděli na ranveji a pak půl hodiny čekali ve frontě, než 20 letadel před námi odstartuje, ale to už jsou jen takové drobnůstky.

35. den přelétám nad českými zeměmi. Z letadla jsem poznal až Kladno, to už jsme byli velmi nízko. Pak jsem viděl strejdův dům v jedné vesnici, tetin dům ve druhé, bratrancův dům ve třetí, ale to už kola skoro dřela o ranvej Letiště Václava Havla. Konečně doma. Přivítání bylo sladké.

Závěrem:

Nepsal jsem tyhle zápisky jen tak z dlouhé chvíle, chtěl jsem všem strašpytlům ukázat, že strachy je třeba překonávat, že předsudky jsou předsudky a ne soudy. Měl jsem také spoustu předsudků, že Američani jsou tlustí a Američanky ošklivé. Nejsou ani tlustí, ani oškliví. Možná my jsme na tom v Česku hůř. Taky jsem se bál, že se se svou zapomenutou angličtinou nedomluvím, nebo nebudu rozumět. Ano, to se často dělo, ale taky jsem věděl, že se to bude postupně zlepšovat, a že ten začátek musím překonat. Taky se ukázalo, že není potřeba nic extra plánovat, že v dnešní době lze všechno základní zařídit online.

Tak jak jsem tvrdil po návratu z Austrálie, že by stát měl povinně poslat každého středoškoláka na rok za moře a dát mu peníze jenom na cestu a studia, zbytek ať si každý vydělá sám, tak to teď mohu jenom zopakovat.

Kdybych chtěl, tak jsem na Floridě mohl okamžitě začít pracovat. A víte, jak jsem všechno na Floridě zařizoval? Napsal jsem na facebook, zda někdo nechce zadarmo s něčím pomoct o víkendu na domě, že se potřebuju po sezení v autě odreagovat. A dopadlo to? No, dost lidí díky tomu pomohlo mně a navíc přišly i nabídky na placenou práci.

Jsem obyčejný kluk z Lysolaj a dělám to, co mě baví. Snažím se to dělat, jak nejlépe umím a chci v tom být nejlepší. Děláme vřetenové sekačky na trávu a chci, aby se prodávaly po celém světě. Díky této cestě jsem si zase o dost jistější, že se to povede. To, co dělají mí kolegové po celé Evropě od ledna, jsem si zkusil dělat měsíc v USA. Práce je to stejná, akorát jste za mořem a tak trošku odkázáni sami na sebe. A co mi Amerika ukázala ve vztahu k sekačkám? Rozhodně vím, že se tam nebude prodávat samo. Ale je to tak zajímavý trh, že si s chutí „vyhrnu“ rukávy a začnu na tom dělat, dokud je tam nenaučíme pečovat o trávníky tak, jak to má tráva nejraději.

Tomáš Baťa taky nepřilétl do Indie a neřekl: „Jé, oni chodí bosí, tak to jsme v hajzlu, tady nic neprodáme…“ Nohy pro něj znamenaly boty. Pro mě znamenají sekané trávníky naše vřetenové sekačky Swardman.

Ostudu jsem v USA určitě České republice neudělal, naopak! Během 30 dnů jsem najel 9000 km a navštívil přes 70 prodejců sekaček. Všichni z nich jednoznačně ocenili kvalitu sekaček Swardman a často žasli nad vysokou úrovní promyšlenosti celého konceptu i detailů a hlavně dílenského zpracování.

Proto vám doporučuji, abyste také vyrazili do světa prověřit své schopnosti nebo své výrobky a služby, zda dokážou konkurovat na vyspělých trzích. Uvidíte, třeba zjistíte, jak moc jste jedineční, a život nabere nový vítr. Garantuji vám, že ztratit nemáte co. Můžete jen získat a třeba něco nového vytvořit!

PS:
Všem, kteří dočetli až sem, děkuji za váš čas a pozornost. Doufám, že jste se aspoň trošku bavili a třeba se i něco zajímavého dozvěděli. Pokud informace o USA nebyly ve stylu Lonely Planet, tak se nezlobte, ale třeba jste se dozvěděli něco víc o mně nebo o běžném životě na pracovní cestě. Po návratu jsem dostal dotaz, zda bych si to ještě před rokem a půl dokázal představit, že pojedu na měsíc do USA prodávat Swardman. Díky bohu (vesmíru), moje představivost a přání nemají meze, takže jsem věděl, že se tohle stane, už před mnoha roky. Mně se totiž moje sny plní. Plní se, protože na nich intenzivně a s chutí pracuji. A neptejte se, co si přeji dál… 

No a jak to bylo s kufrem? Do Braníku dorazil prakticky bez újmy už 41. den od chvíle, co jsem jej viděl naposledy na letišti v Praze. Chyběla jen toaletní voda…


Fotogalerie

Mohlo by vás také zajímat

Swardman představuje novou sekačku Edwin 2.0

Swardman přichází s novou generací vřetenové zahradní sekačky pod názvem Edwin 2.0. Ta je nástupcem modelu Edwin, který Swardman představil v roce 2015. Swardman Edwin 2.0 přichází s řadou novinek a vylepšení, která zajistí ještě kvalitnější střih travních stébel, snazší obsluhu a manipulaci a prodlouží životnost stroje. Cena se nemění. Základní model se šíří záběru 45 cm se prodává od 44 999 Kč. Sekačku je možné objednávat již nyní.

Více

Swardman spouští pronájem vřetenových sekaček

Od září spouštíme pronájem sekaček Swardman Edwin. Služba je určena všem, kteří nechtějí sekačku vlastnit, starat se o její servis a uskladnění přes zimu. Pronájem se vyplatí také vlastníkům nových zahrad, kteří se nejprve potřebují přesvědčit, že vřetenová sekačka je pro ně ten vhodný nástroj pro údržbu trávníku. Pronájem sekačky se vyplatí i v případě, kdy jednoduše nechcete platit celou její cenu najednou.

Více

Jak zavlažovat trávník v létě a přitom šetřit vodu

Nedostatek vláhy je jeden z faktorů, který dostává trávník do stresu. Tím se snižuje jeho obranyschopnost a zvyšuje riziko napadení plísňovými chorobami. Zároveň se zvyšuje šance na mechanické poškození trávníku, což může mít za následek jeho zaplevelení. Jak správně zavlažovat a přitom šetřit s vodou vám napoví následující řádky.

Více

Srovnání robotických a vřetenových sekaček

Dají se tyto dva stroje vůbec srovnávat? V následujícím textu se pokusíme vysvětlit zásadní rozdíly mezi dvěma odlišnými přístupy k sekání trávníku. Jedna filosofie vychází z toho, že trávník za mě poseká stroj. Přitom ale neřeším kvalitu a dlouhodobou udržitelnost trávníku. Na straně druhé stojí vřetenová sekačka s perfektním střihem, sběrem stébel do koše a dlouhodobým efektem a budováním anglického trávníku.

Více

Zpět na přehled

Pod Svahem 1582/12, 14700 Praha 4, Czech Republic

Telefon +420 608 707 797

Doprava zdarma od 5 000 Kč vč. DPH

Plaťte bezpečně: Visa Visa Electron Mastercard Maestro Verified by VISA MasterCard SecureCode

Nahoru