Nacházíte se zde: Úvod » Novinky » Zápisky z USA - 4.díl - Sekačkový misionář míří do New Yorku

Zápisky z USA - 4.díl - Sekačkový misionář míří do New Yorku

Abychom vám, našim zákazníkům a čtenářům, byli ještě blíže, budeme vám přibližně v týdenních intervalech prezentovat, jaké to je, když se ředitel Swardmana Tomáš Šena vydá na obchodní cestu do Ameriky s cílem prorazit na tamním trhu a nastartovat export českých vřetenových sekaček za oceánem. Přečtěte si čtvrtý díl.

Další týden začínám přejezdem k Bostonu. Tamní prodejce s ročním obratem přes 4 mil. USD mě opět mile potěšil profesionalitou. Bylo vidět, že když je ve firmě manažer, tak jsou návštěvy o něčem jiném. Druhá návštěva je prodejce Toro, dva starší bratři. Změnil jsem taktiku, sekačku vyndávám z auta ještě, než jdu dovnitř, abych pak nezdržoval vybalováním. A on taky ten design s americkou vlajkou s pruhy a hvězdami na koši zaujme i laika. Jeden z bráchů to však hned zamítl, že to nikdo nechce, že to nikdy neprodali… „Sakra, jak byste to chtěli prodávat, když to tu nikdo nevyrábí,“ chce se mi kontrovat. Polknu. Díky za Váš čas a loučím se.

vybalování sekačky Swardman Edwin

Postupem času jsem zjistil, že prodejci Tora jsou snad největší zabedněnci, většinu z nich jsem nedokázal přimět, aby šli vůbec ven se na sekačku aspoň podívat. Taky musím říct, že mezi jednotlivými prodejci jsou ohromné rozdíly, co se pořádku a vybavení prodejny týká. Někam ještě nedorazil ani počítač a asi už ani nedorazí, všude jen účtenky, papíry a katalogy. Jinde jsou prodejny na supr úrovni, ale stejně jako v Česku našlapané skoro stejnými stroji. 30 traktůrku John Deere vedle sebe a ani jeden stejný. Sakra, jak si pak má ten zákazník vybrat, říkám si.

Prokousám se horami na západě Massachusetts, přejíždím cíp Vermontu a padám do státu New York. Krásná krajina, ale v Krkonoších také moc neprodáváme. Končím na motelu v Oriskany vedle cvičného letiště. Motel děs běs, ale je to jen na jednu noc.

Ráno zase obchod, kde to nemá smysl. Pak jsem se dostal ale na prodejce John Deera s devíti pobočkami. Musel jsem ještě do jiného města na centrálu. Opět skvělý manažer s profesionálním přístupem. Byl nadšen, pozval kolegu a žasli nad strojem. Opět klasika, pochybovali o zákaznících, ale to je už stará pohádka. Moje argumenty uznali. Tak uvidíme, zda se rozhoupou, budou to řešit na poradě.

sekačka Swardman Edwin s americkým potiskem

Odpoledne je v evropském duchu. Míjím opět Manchester, Berlin, Romu, Řecko… A teď jedu do Syrakus. Malá prodejna. Když jsem viděl ten obchod, na chvíli jsem zauvažoval, zda vůbec zastavovat. Ale člověk nesmí mít předsudky. Navíc začalo pršet. Majitel starší chlapík pochopil hned, která bije. Konkurenční výhoda. Neváhal a hned se sekačkou zajel do vyšší trávy u obchodu a ještě v dešti. Spokojenost. Tak tady jsem z toho měl zatím nejlepší pocit. Chtěl si to promyslet a ověřit informace, uvidíme.

Mířím do Batavie, protože jsem si myslel, že má něco společného s Baťou. Dávám si první hamburger v USA. Ukazuje se, že tato Batavia nemá s Baťou společného skoro nic, za ten název můžou Holanďani. Den končím v soukromém motelu, který vede indický pár. Vůně na pokoji to jen potvrzuje.

Batavia

Chci začít obchodem, který mě včera večer přibrzdil, abych nedorazil až k Niagáře. Projíždím okolní vesnice a říkám si, dobrý, tady by to šlo. Postupně opouštím zástavbu, dál už jen samá pole, mokřady, domy nikde, blížím se podle navigace k cíli a říkám si, tak ve vesnici obchod žádný a postaví ho tady v poli? No asi k tomu mají důvod. Cíl se blíží a já tuším problém. Jsem v polích a navigace hlásí: váš cíl je vpravo. A vpravo jen pole. Bez GSM signálu jsem to nebyl schopen ani vyřešit, někde se stala chyba. Kašlu na to a naviguji se k dalším obchodům ve městě Niagara Falls. Odezva ale chladná, zájem malý, spíš velký nezájem. Aspoň odpoledne jsem se trochu odreagoval u vodopádů. Jsou velkolepé. Doporučuji vidět. Myslel jsem si, kolik tam nebude lidí, ale docela to šlo, dokonce jsem se ani nemačkal u zábradlí, abych dobře viděl.

Tomáš Šena před Niagarskými vodopády

Vyrážím a točím zpět směr Atlantik. Přemítám, nemá cenu se tady dál zdržovat, čím dříve budu u větších měst, tím lépe. Beru to nejkratší cestou na New York City. Pokládám si otázky, co asi Tomáš Baťa říkal obchodníkům v Africe a Indii, když jim nabízel boty, když tam lidé nebyli boty zvyklí nosit? To musela být téměř totožná situace. Nabízíte něco, o čem jste přesvědčeni, že to bude užitečné a lidé to ocení. Ale prodejci tvrdí, že zájem není, nebyl a nebude.

Jedu krajinou, která připomíná naši Vysočinu, mírné kopečky, řídké osídlení, převážně zemědělství. Večer končím utahaný na privatu u staršího páru. Prosí mě, zda se můžu vyvarovat konzumace potravin ze zvířat. Nemám s tím problém. Hot dog jsem si snědl hned v nákupáku.

Na cestě zastavuji u dalšího prodejce John Deere, zase vstřícný přístup. Došlo mi, že vzhledem k cenové politice John Deere jim naše ceny nepřipadají neopodstatněné. Říkal, že zná i Česko, že u nich kdysi předváděli sekačky lidé ze Seco z Jičína. Tak očividně nejsem první sekačkový misionář z Česka. Prodejce mi dal dobré tipy, kde zákazníci budou, vše směřoval k New Jersey a New Yorku.

Vyrážím a napětí stoupá. Počet BMW, Mercedesů, Porsche a Infinity se na silnici rapidně zvyšuje. To je dobrý signál. První zastávka ve státě New Jersey. Opět prodejce Toro, opět i přes prázdný obchod, nebyl ochoten se jít ven ani podívat. Emoce se mnou cloumají. Naštěstí hned další návštěva o pár kilometrů dál mi vlila krev do žil. Postupně jsem se propracoval až k majitelce a i přes počáteční nezájem to skončilo tak, že celá firma obklopila Edwina, servisáci kolem leželi a zkoumali detaily a ostatní diskutovali. Starší syn majitelky se ve vřetenovkách vyznal, takže jim vše tlumočil, aby to pochopili a utvrdil je, že nekecám. Druhý plusový bod. Nedávno v televizi viděl dokument, jak nás obsadili Sověti v 68. Tak z toho byl úplně znechucený. A třetí plusový bod, dokáže si představit, že na to lidi najdou kupce. Sláva konečně někdo osvícený. Chtějí pár dnů na rozmyšlenou.

sekačka Swardman Edwin s americkým potiskem na trávě

Přejíždím cíp New Yorku a mířím na sever do Connecticutu, odtud se chci po pobřeží dostat do New York City. Další zastávka, malá firma, ale zase ohlas ohromný, opět se u sekačky všichni ukázali a každý si to nechal vysvětlit. Dokonce měli i kostřavový trávník u krámu, tak se mohl Swardman předvést v dokonalém střihu. Chlapi začali vytahovat svoje zkušenosti s vřetenovkami. Jeden vytáhl brožury jednoho místního výrobce, snad z padesátých let. Jiný se zas chlubil, že někomu udělali vřetenovku na přání a stálo to tisíce dolarů. A další a další historky. Bohužel tu nebyl majitel, tak jsme se domluvili na další návštěvě. Ale už mám na své straně 5 místních chlapíků, to už je větší síla.

krabice sekačky

Večer jsem stihl před zavíračkou ještě jeden obchod. Mladší majitel, očividně s dobrým přehledem. Nejdřív říkal, že nic, ale pak nějak zavětřil a šel se podívat ven a jen z něj vylítlo „Jesus!“ A už mu začalo šrotovat v hlavě, komu by to nabídl. Slovy Míry Bosáka končím dnešek: „Ono to půjde, ne že ne!“ Končím na motelu, ceny tady jsou dvojnásobné, než jsem zvyklý, ale už nemám sílu někam jet. Beru v akci motel za 80 USD se snídaní.

Mám za sebou 30 návštěv. Co se týká zájmu, tak jsem mírně nad očekáváním. Počítal jsem tak 1 z 10, ale je to víc. Otázka je, kolik se nám jich teď podaří dotáhnout ke spolupráci. Navíc většina prodejců zatím byla z míst s malým potenciálem, to hlavní mě teprve čeká. Očekávání jsou veliká!

Po cestě jsem přemýšlel, kdo je můj nejoblíbenější politik. Už od mala je to Tomáš Garrigue Masaryk. Taky mě napadlo, kdo je můj nejoblíbenější vynálezce? Kupodivu to není Edwin Beard Budding, vynálezce vřetenovky, ale Thomas Alva Edison. Tak si říkám, a kdo je můj nejoblíbenější podnikatel? No jasně, to nemůže být nikdo jiný než Tomáš Baťa. A schválně, kdo je můj nejmilovanější sportovec už od mých 5 let? Jasně, je to Ayrton Senna. Ano, svoje jméno má každý ze všech jmen nejraději. Pamatujte si to, hodí se to nejen v obchodě. 

Niagarské vodopády


Fotogalerie

Mohlo by vás také zajímat

Swardman představuje novou sekačku Edwin 2.0

Swardman přichází s novou generací vřetenové zahradní sekačky pod názvem Edwin 2.0. Ta je nástupcem modelu Edwin, který Swardman představil v roce 2015. Swardman Edwin 2.0 přichází s řadou novinek a vylepšení, která zajistí ještě kvalitnější střih travních stébel, snazší obsluhu a manipulaci a prodlouží životnost stroje. Cena se nemění. Základní model se šíří záběru 45 cm se prodává od 44 999 Kč. Sekačku je možné objednávat již nyní.

Více

Swardman spouští pronájem vřetenových sekaček

Od září spouštíme pronájem sekaček Swardman Edwin. Služba je určena všem, kteří nechtějí sekačku vlastnit, starat se o její servis a uskladnění přes zimu. Pronájem se vyplatí také vlastníkům nových zahrad, kteří se nejprve potřebují přesvědčit, že vřetenová sekačka je pro ně ten vhodný nástroj pro údržbu trávníku. Pronájem sekačky se vyplatí i v případě, kdy jednoduše nechcete platit celou její cenu najednou.

Více

Jak zavlažovat trávník v létě a přitom šetřit vodu

Nedostatek vláhy je jeden z faktorů, který dostává trávník do stresu. Tím se snižuje jeho obranyschopnost a zvyšuje riziko napadení plísňovými chorobami. Zároveň se zvyšuje šance na mechanické poškození trávníku, což může mít za následek jeho zaplevelení. Jak správně zavlažovat a přitom šetřit s vodou vám napoví následující řádky.

Více

Srovnání robotických a vřetenových sekaček

Dají se tyto dva stroje vůbec srovnávat? V následujícím textu se pokusíme vysvětlit zásadní rozdíly mezi dvěma odlišnými přístupy k sekání trávníku. Jedna filosofie vychází z toho, že trávník za mě poseká stroj. Přitom ale neřeším kvalitu a dlouhodobou udržitelnost trávníku. Na straně druhé stojí vřetenová sekačka s perfektním střihem, sběrem stébel do koše a dlouhodobým efektem a budováním anglického trávníku.

Více

Zpět na přehled

Pod Svahem 1582/12, 14700 Praha 4, Czech Republic

Telefon +420 608 707 797

Doprava zdarma od 5 000 Kč vč. DPH

Plaťte bezpečně: Visa Visa Electron Mastercard Maestro Verified by VISA MasterCard SecureCode

Nahoru